Homo Cyborg
29. 9. 2020

…už se těším, až na ulici potkám Terminátora… 

Nejrůznější vize člověka – kyborga, se objevují stále častěji. Augmentace již nejsou pouze látkou pro sci-fi autory. Například Neuromancer, jejž William Gibson vydal roku 1984 – Kniha patří mezi kultovní díla kyberpunku, uměleckého subžánru science fiction, který vykresluje temnou, dystopickou vizi budoucnosti, v níž svět nezvládá rychle se vyvíjející technologie a kde se lidé žijící pod tlakem korporací připojují svými prsty/nehty do datových sítí, v mozku mají implantovány výkonnější paměti a kde hrdinové nahrazují své prostřílené údy daleko silnějšími, a navíc i vícefunkčními náhradami… Jenže homo cyborg (technologicus) čili člověk technologický, jehož další možné pokračování v podobě androidů (zcela umělých lidí) známe například ze slavného futuristického filmu Blade Runner z roku 1982, není čirou fikcí, nýbrž blížící se realitou. A leccos z jeho výbavy už běžně používáme. Kyberpunková proroctví se naplňují. Lidé stále více propojují svá těla stechnologiemiNejrůznější vize člověka – kyborga, se objevují stále častěji. Možná nejdál v těchto úvahách zašel profesor Yuval Noah Harari z Izraele ve své knize Homo deus. 

 

Lidé svoje chřadnoucí schránky dávno zachraňují srdečními stimulátory a implantáty − v Československu byl první kardioverter/defibrilátor ICD, voperovaný strojek k léčbě srdeční arytmie, zaveden téhož roku, kdy vyšel Neuromancer, do těl vkládají umělé kyčle i klouby a statisíce z nás si denně nasazují oční čočky, abychom lépe viděli… Už v roce 1998 si kybernetik Kevin Warwick v rámci akce Project Cyborg 1.0 vložil do těla první elektronický implantát, s jehož další variantou byl čtyři roky nato schopen ovládat i různé věci v okolí: například dveře či osvětlení. Změny bývají spíše postupné, ale moderní obory včetně IT, kybernetiky a robotiky i mezioborových biotechnologií mají ambice přinést revoluci.  

Impulz patrně může přinést firma Neuralink Corporation, kterou založil před pár lety vizionář Elon Musk, jenž s portfoliem technologických společností a projektů Tesla, SpaceX nebo HyperLoop jako kdyby vypadl ze sci-fi knih Williama Gibsona, Philipa K. Dicka či Bruce Sterlinga. “Nejvyšší metou propojení těla a technologie bylo a zůstává propojení lidského mozku s počítačem. První mozkový implantát, jímž mohl ochrnutý pacient ovládat počítačový kurzor, byl úspěšně připojen k povrchu mozku v roce 2004. 

Směr dále rozvíjí právě již zmíněná Neuralink Corporation. A doufá, že letos se jim povede přímo do mozku vložit vlastní zařízení, natolik sofistikované, že by mohlo propojit biologické synapse s umělou inteligencí.   

 

Lidé přijetí augmentačních technologií nejvíce odůvodňují celkovým zlepšením života (53 procent), poté následuje možnost si změnit tělo dle svých představ (39 procent) a také pomoc při snižování utrpení (39 procent). Nejmenší smysl vidí lidé u zlepšování ekonomiky (11 procent). Muži touží po lepším zraku a ženy zase chtějí být atraktivnější. Ale obě pohlaví od augmentací nejvíce chtějí zlepšení zdraví. Právě medicína má být jedním z prvních odvětví, kde se augmentace začnou používat, shodli se diskutující. 

 

Naskýtá se však reálná obava o tzv. biohacking, tedy hackování lidských augmentací. Z toho má potenciální strach 88 procent dotázaných v průzkumu. O biohackingu se píše již ve článku Combat Terrorism Center z roku 2004 a slovo Cyborg je staré již přes 50 let. Věřím, že brzké době budeme svědky prudkého rozmachu těchto „biohacků“, které v některých zemích už hojně testují.  

 

Je to však další oblast, kterou bude potřeba (stejně tak, jako celé IoT) podrobně znát a zabezpečit. Security bude tedy stále populárnější téma… 

Máte zájem nebo se chcete dozvědět více? Napište nám!


Kontaktní osoba

Ing. Filip Lang

Ing. Filip Lang

vedoucí realizace a provozu

+420 724 707 417
filip.lang@nwt.cz